Osobní insolvence

V tomto článku se dozvíte důležité informace o problematice osobní insolvence. Oddlužení v případě osobní insolvence musí být povoleno soudem a je nutné počítat s tím, že soud může již schválené oddlužení zrušit.

Průběh oddlužení při osobní insolvenci?

Osobní insolvenceOddlužení při osobní insolvenci soud povolí pouze, pokud lze důvodně očekávat, že nezajištění věřitelé získají minimálně 30 % svých pohledávek (pokud nesouhlasí s nižším uspokojením). Návrh na povolení oddlužení v případě osobní insolvence může podat pouze dlužník a musí jej podat zároveň s insolvenčním návrhem.

Oddlužení v rámci osobní insolvence se provede buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře. O tom, který způsobu oddlužení se použije, hlasují nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Výsledek hlasování je podkladem pro další rozhodování insolvenčního soudu, který ještě musí rozhodnutí o osobní insolvenci schválit. Insolvenční soud oddlužení fyzické osoby při osobní insolvenci schválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na jeho povolení. V opačném případě oddlužení neschválí a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Pokrytí závazků při osobní insolvenci

Zpeněžením majetkové podstaty dlužníka dochází k uspokojení věřitelů formou jednorázového prodeje majetku dlužníka a rozdělení výnosu z tohoto prodeje mezi věřitele. Na rozdíl od konkurzu se při osobní insolvenci do majetkové podstaty nezahrnuje majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, to je po zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Na tento majetek se nevztahují ani dispoziční omezení v rámci insolvenčního řízení. Věřitelé se tak budou uspokojovat pouze z majetku nabytého dlužníkem před zveřejněním rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře musí dlužník 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, kterou by bylo možno srazit při exekuci vymáháním přednostních pohledávek. Příjmem dlužníka v rámci osobní insolvence se nerozumí jen příjem, který mu plyne z pravidelné výdělečné činnosti, ale i příjmy mimořádné, kterými jsou mimo jiné hodnoty spočívající v přijatých darech a dědictví.

Osobní insolvence BrnoNávrh na povolení oddlužení v rámci osobní insolvence musí kromě obecných náležitostí podle občanského soudního řádu obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky. Dále musí dlužník v rámci insolvenčního řízení připojit seznam majetku a závazků, a případně písemný souhlas nezajištěného věřitele s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Návrh spolupodepisují taky osoby, které jsou ochotny prohlásit se při povolení oddlužení za spoludlužníky nebo ručitele dlužníka. Manželé mohou podat společný návrh na oddlužení. Veškeré nezbytné podpisy na návrhu osobní insolvence musí být úředně ověřeny.

Zamítnutí osobní insolvence soudem

Insolvenční soud návrh na oddlužení při osobní insolvenci zamítne, pokud se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že návrhem je sledován nepoctivý záměr, nebo například tehdy, když hodnota plnění nezajištěných věřitelům nedosáhne 30 % nebo návrh byl v témže insolvenčním řízení podán znovu nebo dosavadní výsledky insolvenčního řízení (nikoliv okolnosti dřívější pro které se dlužník v úpadku ocitl) dokládají nedbalý nebo lehkomyslný přistup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, nebo se jedná o dluhy z podnikání, ledaže by si tím souhlasil věřitel, případně tato pohledávka byla zajištěna, nebo tehdy, když byl soudem dříve zrušen konkurz na majetek dlužníka z důvodu nedostatečnosti dlužníkova majetku, nebo po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení.

Na nepoctivý záměr dlužníka pak poukazuje zejména, že v posledních 5 letech probíhalo:

  • insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek dlužníka (resp. jeho zástupců nebo osob jednajících jeho jménem), a to v závislosti na výsledku takového řízení (např. dlužník navrhuje oddlužení poté, co jeho předchozí pokus o oddlužení v již skončeném insolvenčním řízení nebyl úspěšný pro nesplnění jeho povinností), nebo
  • podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením dlužníka pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Toto ustanovení ale není absolutní povahy, neboť dlužník může soudu doložit skutečnosti a specifické okolnosti, které by vyvrátily nepoctivý záměr. Při podmíněném odsouzení po uplynutí zkušební doby, ve které vede řádný život, soud vysloví, že se osvědčil. Pak se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.

Pokud insolvenční soud návrh odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkurzem. Řádným splněním oddlužení je oddlužení, na jehož základě:

  • byli uspokojeni nezajištění věřitelé alespoň v rozsahu 30% svých přihlášených pohledávek, pokud se nedohodli s dlužníkem na nižším uspokojení a
  • zároveň dlužník plní řádně a včas veškeré další povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení při osobní insolvenci. V takovém případě insolvenční soud dlužníka na jeho vlastní návrh osvobodí usnesením od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení a dále pohledávek, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo (např. pohledávky přihlášené opožděně, pohledávky přihlášené ve výši přesahující o více jak 50 % jejich skutečnou hodnotu, popřené pohledávky co do pravosti), a pohledávky, které do insolvenčního řízení přihlášeny nebyly, ačkoli být měly. Takové osvobození se vztahuje i na pohledávky ručitelů a jiných osob, které měly vůči dlužníkovi pro takové pohledávky právo postihu.

Insolvenční soud ukládá

§ 406 odst. 3 V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud:

a) uloží dlužníku v rámci osobní inslolvence, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,

b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku,

c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli,

d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen „plátce mzdy dlužníka“), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

 

§ 412

(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení v rámci osobní insolvence plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen

a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,

b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,

c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,

d) vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,

 

e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,

f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,

g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

                (2) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení při osobní insolvenci plněním splátkového kalendáře vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor.

 

§ 414

Jestliže hlavní aktér osobní insolvence splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.